Nebezpečí záměny s jedovatými rostlinami
Pozor, medvědí česnek má své jedovaté dvojníky!
Přestože je lze snadno rozpoznat podle česnekového zápachu, který vzniká při tření listů, nezkušení sběratelé si stále pletou medvědí česnek s konvalinkou, listy podzimního krokusu, který raší na jaře, nebo většinou neposkvrněnými listy mladších rostlin áronu skvrnitého. Tyto tři rostliny jsou extrémně jedovaté a otrava se objevuje znovu a znovu, někdy s fatálním koncem.
Kromě vůně je spodní strana listu dalším způsobem, jak odlišit medvědí česnek od jedovaté konvalinky a podzimního krokusu. Spodní strana listů je u medvědího česneku vždy matná a u konvalinky a podzimního krokusu lesklá. Charakteristickým znakem pro rozlišení medvědího česneku a áronu skvrnitého je rozdílná žilnatost listů obou rostlin. Listy medvědího česneku mají paralelní žilnatost, listy áronu skvrnitého mají síťované nervy.
Medvědí česnek, cukr a rum
Na ostrově Man jsou cibule medvědího česneku nakládány v hnědém cukru a rumu, aby se uchovaly na zimu jako lék proti kašli a chladu.
Lihový extrakt z medvědího česneku
Nasekejte rostliny čerstvého medvědího česneku na kousky o velikosti do jednoho centimetru. Drť umístěte do sklenice a zalijte 60% vodkou tak, aby byla veškeráhmota potopena. Nechte macerovat dva dny a poté pomocí ručního lisu a plátna vylisujte z macerátu všechnu tekutinu.
Účinky
Lihová tinktura má podobné účinky jako Warfarin a léky na ředění krve. Dalo by se říci, že extrakt z medvědího česneku je přírodní lék na ředění krve. Proto všichni pacienti, kteří užívají léky proti srážlivosti krve musí užívání lihové tinktury z medvědího česneku vždy konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Dávkování
Dávkování pro ředění krve nelze přesně určit. Přesná dávka může být zjištěna pouze jako odpověď konkrétního organismu pomocí laboratorního vyšetření krve po aplikování dávky. Proč? Protože každá tinktura má jinou koncentraci a každý organismus reaguje jinak. Proto je důležité zjistit vhodné dávkování u každého individuálně.
Lékařské použití
Ve středověku byl medvědí česnek známý jako Herba Salutaris a byl používán jako léčivá a potravinářská rostlina. Byly mu připisovány vlastnosti odpuzující zlo. Pro své užitné vlastnosti je uveden v panském výnosu Karla Velikého Capitulare de villis mezi užitkovými rostlinami a léčivými bylinami, které se mají vysazovat. Také v práci De materia medica od Pedanios Dioscorides je popsána jako jeden z druhů cibule s detoxikačními vlastnostmi.
V lidovém léčitelství se dnes medvědí česnek používá při poruchách trávicího traktu, pro svůj antibakteriální účinek proti fermentační dyspepsii a jako protizánětlivý prostředek. Další oblasti použití jsou jako antihypertenziva (snížení krevního tlaku) a antiarteriosklerotika (brání onemocnění cév, které mění hladké vnitřní stěny tepen).
Uvádí se, že medvědí česnek podporuje trávení, má detoxikační, antimikrobiální a prokrvující účinky, z nichž některé byly potvrzeny i farmakologickými testy. Alkoholové extrakty vykazovaly inhibiční účinek na agregaci krevních destiček, tedy, že působí jako lék na ředění krve. Rovněž byla prokázána účinnost jako ACE inhibitor a antibakteriální účinek. [1]
Hlavními složkami medvědího česneku s farmakologickými účinky jsou různé sloučeniny obsahující síru jako alliin a methiin, které při rozkladu tvoří nízkomolekulární organické disulfidy, které jsou zodpovědné za charakteristický zápach. Za zmínku stojí i vysoký obsah fenolů a saponinů.